V Brně vyzkoušeli testování včasného zachycení Alzheimerovy choroby. Nyní míří do všech ordinací praktických lékařů v Česku

V Brně vyzkoušeli testování včasného zachycení Alzheimerovy choroby. Nyní míří do všech ordinací praktických lékařů v Česku

Odčítat sedmičky od počáteční stovky nebo nakreslit hodinový ciferník k vyznačeným hodinám. Může se to zdát banální, ale pro lidi s Alzheimerovou chorobou to není jednoduchý úkol. A právě pomocí takového testu je možné Alzheimerovou chorobu odhalit v začínajícím stádiu a oddálit její nejhorší fázi. Přesně o to se snaží unikátní projekt, do kterého se od roku 2017 pilotně zapojily desítky lékařů z Brna a Jihomoravského kraje. Nyní se podařilo novou metodu včasného zachycení Alzheimerovy choroby prosadit do úhradové vyhlášky a od 1.1. 2020 je součástí vyšetření ve všech ordinacích praktických lékařů v České republice.

“Od ledna 2018 je v platnosti Doporučený postup Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP pro časný záchyt kognitivních poruch v ordinaci praktického lékaře zahrnující základní postup po pozitivním testování až po předání nemocného k dokončení diagnostiky a zahájení léčby demence do specializované ambulance geriatrické, neurologické či psychiatrické. Tento materiál byl také podkladem pro pilotní projekt, který jsme mohli realizovat v Brně,” uvedla profesorka Hana Matějovská Kubešová, která působí jako přednostka Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství ve FN Brno.

Testování v Brně probíhalo od roku 2017 a zapojilo se do něj 20 ordinací praktických lékařů.

„Ve spolupráci s Institutem sociálních a zdravotních strategií jsme začali šířit mezi lékaře speciální test, který pomáhá odhalovat Alzheimerovou chorobu. Pilotní fáze trvala od roku 2017 až do loňského roku. Za tu dobu se do projektu zapojilo 20 lékařů z Brna, později se k nim přidalo i 20 lékařů z Břeclavska. Testováno bylo celkem 1 400 seniorů starších 65 let. Hlavním cílem celého projektu bylo nabídnout prostor pro realizaci nové metody a v případě, že by se osvědčila, apelovat na Ministerstvo zdravotnictví a pojišťovny, aby se mohla stát běžnou praxí po celé republice. Jsem rád, že se to povedlo a od 1. ledna se bude test provádět všem lidem starším 65 let,” uvedl 1. náměstek primátorky města Brna Petr Hladík.

Z pilotního testování na vzorku 1400 seniorů, neprošlo testem téměř 16 procent testovaných. Z výsledků vyplývá, že nezvládnutý screeningový test nemusí nutně znamenat přímo diagnózu Alzheimerovy demence, ale může značit i jiné zdravotní problémy. Proto se u lidí, kteří neprojdou testem musí přistoupit k hlubšímu vyšetření. Brno projekt podpořilo částkou 1 milion korun.

„Pozitivně testovaní se rozdělili na čtyři přibližně stejně početné skupiny. U první skupiny byla diagnostikována demence Alzheimerova typu – tedy u 4,15 % všech testovaných. Druhá skupina pozitivně testovaných měla i pozitivní test na depresi, a tudíž zhoršený kognitivní výkon z tohoto důvodu. U další skupiny byla zjištěna sekundární příčina úbytku paměti. Zbývající skupina pozitivně testovaných odmítla další došetření – z této skupiny mohou vzejít další nemocní s demencí Alzheimerova typu,“ vysvětlila blíže profesorka Matějovská Kubešová.

Pilotní program i jeho výsledky se osvědčily natolik, že od 1.1. 2020 je toto vyšetření běžnou praxí ve všech ordinacích praktických lékařů po celé České republice. Lékaři si tak slibují rychlejší a časnější odhalení Alzheimerovy choroby, které jim pomůže lépe nastavit léčbu a udržet lidi co nejdéle v první fázi nemoci, v které pacienti dokážou být v převážné většině úkonů ještě soběstační.

„Alzheimerova choroba se v naší populaci rozšiřuje. Jsem proto rád, že právě v Brně jsme mohli začít poskytovat tento test, který u mnohých seniorů pomohl odhalit tuto nemoc nebo diagnostikovat jiné problémy. Rozšíření testu do ordinací lékařů po celé České republice považuji za velmi dobrou vizitku odborníků, kteří v Brně s projektem začali. Brno je otevřené město a nebojíme se podobným pilotním projektům poskytnout prostor, záštitu a finanční podporu. V současnosti například spolupracujeme na vývoji chytrých náramků, které by mohly usnadnit život lidem s Alzheimerovou chorobou nebo epileptikům. Na přípravnou fázi pilotního projektu těchto náramků poskytlo Brno 2,5 milionu korun,“ dodal Hladík.

Alzheimerova choroba patří v posledních letech mezi zákeřné nemoci, které se nedaří včas odhalit a vyléčit. Podle údajů Alzheimer’s Association došlo mezi lety 2000–2013 k dvaceti tří procentnímu poklesu počtu úmrtí na mozkové příhody, čtrnácti procentnímu poklesu počtu úmrtí na kardiovaskulární onemocnění a jedenácti procentnímu poklesu počtu úmrtí na karcinom prostaty. Zatímco počet úmrtí na Alzheimerovu demenci vzrostl o sedmdesát jedna procent.