Třídit bioodpad vyžaduje disciplínu a pečlivost. Malé a středně velké obce to celkem zvládají, ve velkých městech začíná být problém, často se v hnědých popelnicích objevují věci, které bioodpad znehodnotí. Přesto jsme se rozhodli do brněnských ulic na veřejná prostranství umístit necelých 1000 hnědých nádob, jsou určeny především pro bioodpad z kuchyně. Pro bioodpad ze zahrádek nadále slouží hustá síť sběrných středisek.
Pro využití bioodpadu jsme vytvořili strategii, která kromě centrální kompostárny, kam se bioodpad sváží nyní, počítá do budoucna s vytvořením bioplynové stanice, díky které bychom dokázali vyrobit ze zbytků jídla bioplyn vhodný pro pohánění autobusů městské hromadné dopravy nebo popelářských vozů.
V Brně se až do poloviny dubna svážel bioodpad jen v Masarykově čtvrti, případně jsme zajišťovali mobilní velkokapacitní kontejnery pro určité lokality. V polovině dubna jsme se ale vydali na cestu, po které obyvatelé Brna dlouhodobě volají. Prvních tisíc nádob zamířilo na veřejná prostranství a hlavně na sídliště. V příštím roce chceme podpořit i rodinné domy.
Přál bych si, aby Brňané brali bioodpad za cennou surovinu. Předně tomuto odpadu díky kompostérům předcházeli, proto i nadále budeme podporovat domácí kompostování. Ne každý Brňan však má pro kompostování vhodné podmínky, proto chceme zajistit svoz do centrální kompostárny a zároveň plánujeme výstavbu zařízení na výrobu bioplynu. Na zřízení bioplynové stanice spolupracujeme s městskou společností SAKO a se společností SUEZ CZ. Pokud vše půjde podle plánu, mohla by bioplynová stanice být hotova v roce 2023.
No a s koncem roku můžeme pomalu bilancovat. Od dubna bylo v Brně sesbíráno celkem 808 tun bioodpadu. Denní návoz se od léta ustálil na zhruba 26 tunách, míra znečištění (to je to, co nemůžeme svést do kompostárny, kvůli tomu, že se v nádobě objeví něco, co tam nepatří) vzrostla na skoro 6 %. Z nežádoucích příměsí nám tam lidé hážou zejména igelity, plasty a plechovky. Někteří – zejména ke konci podzimu – nosili, snad v dobré víře – k 240 litrovým nádobám shrabané seno nebo listí v igelitových pytlích. To je také špatně, protože hnědé popelnice jsou výhradně na biologický odpad z kuchyně, nikoliv ze zahrady, osádka popelářského vozu to nemá kam dát a igelitové pytle jsou velkým problémem pro kompostárnu.
Ale pořád jsme na tom mnohem lépe než města, která svoz bioodpadu z veřejných míst musela zastavit, neboť míra znečištění u nich byla desetinásobně horší než u nás v Brně. Letos šlo například o Pardubice nebo Ústí nad Labem. Moc děkuji všem, kteří hnědé popelnice využívají a využívají je tím správným způsobem.
