Mudr. Tomáš Tomáš, Ph.D.

Úvod / Mudr. Tomáš Tomáš, Ph.D.

MUDr. Tomáš Tomáš, Ph.D.: “Léčba nádorového onemocnění pohybového aparátu v Brně, je na světové úrovni.”

MUDr. Tomáš Tomáš, Ph.D.  – Špičkový ortoped a specialista na nádorová onemocnění pohybového aparátu. Vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity. Stážoval v Chicagu. Jezdí předávat zkušenosti ze své praxe kolegům na celém světě. Od roku 2017 přednostou I. ortopedické kliniky ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, která patří mezi jedno ze dvou center v České republice zaměřujících na problematiku nádorová onemocnění pohybového aparátu. Je ženatý, má tři děti a ve volném čase nejraději sportuje, relaxuje na své chaloupce nebo si čte. 

Zvažoval jste někdy jiný obor než ortopedii?

Ne, už ve 3. ročníku na medicíně jsem měl jasno. Pracoval jsem tehdy na příjmové ambulanci, jako sádrovník. Ortopedie mne uhranula tím, že je to tvůrčí obor, kde napravujeme, rekonstruujeme, tvoříme… V tom vidím velký rozdíl proti ostatním chirurgickým oborům, a to mě právě baví, byť je to někdy dřina. Nejlepší na naši práci je, to, že prakticky nemohoucího pacienta dokážete, obvykle díky endoprotézy, velmi rychle vrátit do plnohodnotného života. 

v  Jaké společenské trendy ženou dnes ortopedii vpřed?

Dnešním trendem je určitě vitalita stárnoucí populace. Ortopedie se významnou měrou podílí na tom, že lidé mohou prožívat svoje stáří plnohodnotně. Já osobně se specializuji na nádorová onemocnění pohybového aparátu. Jsme jednou ze dvou center v České Republice, které řeší tuto problematiku. Také se věnuji endoprotetice, revizním operacím a komplikacím endoprotéz. Řešíme i specifické a vážné případy onkologicky nemocných dětí. Zajímavým posunem, který nám ulehčuje práci je tvorba náhrad za pomoci 3D tisku. Dokážeme tak vyhotovit pacientovi, třeba lopatku, přímo na míru.

Jak dlouho vydrží v těle pacienta umělý kloub a jak často je potřeba operaci znovupodstoupit? 

V ideálním případě by měla endoprotéza vydržet pacientovi do konce jeho života. V současné době s postupnými inovacemi materiálů ze strany firem produkujících endoprotézy a zdokonalováním operační techniky se tomuto ideálu blížíme u náhrad kyčelního kloubu. U náhrad kolenního kloubu vzhledem k jeho složitější biomechanice máme ještě rezervy, nicméně i zde lze předpokládat, že endoprotéza pacientovi vydrží 10 – 20 let. Podílí se na tom řada dalších faktorů, jako je pohybová aktivita, váha a další. Dále musíme řešit komplikace, které samozřejmě životnost kloubní náhrady výrazně zkrátí. Na našem pracovišti implantujeme takových náhrad zhruba 900 kloubních za rok, tedy přibližně 4 takovéto operace každý pracovní den.

Jak fungují a jak často se dělají takzvané revize u umělých kloubů?

Revizní náhrada je vždy problémem. Oproti primární operaci operujeme v jizevnatém terénu s častými defekty kostní tkáně, sníženou kvalitou měkkých tkání. Kost je sklerotická se sníženou možností ukotvení nové endoprotézy. Naštěstí i zde jsou postupně vyvíjeny nové materiály a postupy, které nám pomáhají řešit i tyto složité operace. Nicméně pacient nemůže očekávat tak dokonalý výsledek jako po primární náhradě.

Jaký je obvyklý věk pacientů, kteří přicházejí k výměně ať již kolene či kyčelního kloubu?

Tím, jak jsou pacienti pohybově náročnější, dožívají se vyššího věku a jsou zaléčeni, tak i ti starší chtějí podstoupit endoprotézu. Dnešní trend je udržet populaci v pohybu. V okamžiku, kdy se pacient přestane hýbat, nastávají různé komplikace, především interní. Pokud je pacient aktivní, zaléčený, schopný pohybu, tak se nemůže říct, že pro věk se mu endoprotéza neudělá. Pacienti přes 80 let tedy nejsou výjimkou. Nejmladší pacient, kterému jsem dělal endoprotézu, měl 16 let. Ale to byl zase onkologicky nemocný pacient s leukémií, kterému byly vysokými dávkami kortikoidů zničeny klouby. Jinak přichází již pacienti v 25 letech, kterým je provedena endoprotéza. U výměny kyčelních kloubů můžeme už dnes pacientům zaručit, že vydrží až 40 let. U kolenních kloubů je to tak 10 let a více– čím je pacient mladší a čím je aktivnější, tím dřív se implantát zničí.

Věnujete se také výuce?

Ano, působím na fakultě jako odborný asistent. Studenty vždy překvapí náročnost chirurgických oborů a dost jich nyní inklinuje k interním oborům. Nejen ortopedie, ale každý chirurgický obor je náročný časově, fyzicky, ale také psychicky. 

Čím a jak si po práci dobíjíte baterky?

Největší potěšení jsou pro mne chvíle s rodinou. Samozřejmě také sportuji, každou středu chodíme s kolegy z kliniky na florbal a v létě na beach volejbal. Obvykle hrajeme „staří“ proti „mladým“. Zatím ty mladé většinou porážíme, ale poslední dobou už je to tak tak. Jinak jízda na kole, práce na chalupě a tak.

Pan MUDr. Tomáš radí:

Jaké jsou metody prevence a léčby onemocnění pohybového aparátu?

Míčkování– Terapie využívající molitanové míčky je vhodná zejména pro snížení svalového napětí při léčbě vadného držení těla, skoliózy, artrózy, migréně a bolestech zad.

Metoda Ludmily Mojžíšové  – komplexní terapie odstraňující svalové napětí a vyrovnávající svalové nerovnováhy. Součástí jsou tepelné procedury, ošetření měkkých tkání, mobilizace kloubů, ošetření kostrče a cvičení. Metoda je vhodná při bolestech zad v oblasti kostrče a pánve.

Ruční lymfatická masáž  – hmatová technika zaměřená na (lymfatický systém kůže a podkoží. Posiluje vstřebávací a transportní funkci mízního systému. Využívá se k terapii otoků a při zvýšené zátěži nohou.

Perličkové a vířivé koupele, podvodní masáže  – slouží k uvolnění svalového napětí, ke zvýšení prokrvení a zmírnění otoků zejména při bolestech svalů a kloubů.

Elektroterapie – Aplikací elektroléčebných procedur lze dosáhnout zmírnění bolestí, zmírnění otoků, uvolnění svalových kontraktur a lepšího prokrvení tkání.

Magnetoterapie –  snižuje bolestivost, potlačuje otoky a napomáhá svalové relaxaci. Využívá se rovněž k urychlení hojení kostí i měkkých tkání.

Ultrazvuk – při ultrazvuku dochází k mikromasáži tkání a jejich ohřevu. Zlepšuje se tak metabolismus tkání, urychluje se vstřebávání otoků a dochází k lokálnímu ústupu bolesti.

SM systém– Metoda založená na cvičení s elastickým lanem, pomáhá aktivovat spirální svalové řetězce a umožňuje tak protahování páteře směrem vzhůru a její současnou stabilizaci. Cvičení je vhodné zejména pro pacienty s výhřezem meziobratlového disku, vadným držením těla, skoliózou, plochonožím, vbočením palce (hallux vagus) a bolestmi zad.

Techniky měkkých tkání  – ošetření kůže, podkoží, fascií („obalů“ svalů) a svalů. Cílem je navrátit elastičnost a vzájemnou pohyblivost i odstranění tzv. spoušťové body, jež mohou být významným zdrojem bolesti pohybového aparátu.

Mobilizace – uvolnění kloubních blokád na páteři či jiných kloubech těla. Cílem je navrátit klouby do správné, neutrální pozice.

Jak poznat, že je s implantátem něco v nepořádku? – Prvním a hlavním příznakem jsou bolesti. Pokud se implantát uvolňuje z kostního lůžka, dochází k jeho pohybu, který dráždí okolní tkáně. To vede k dráždění nervových zakončení vyvolávajících bolest. Dalším příznakem může být nestabilita, pocity přeskakování v kloubu, otoky, zkracování končetiny.