Petr Hladík k 373. výročí vítězství Brňanů nad Švédy

Petr Hladík k 373. výročí vítězství Brňanů nad Švédy

Vážené dámy a pánové,

  1. srpen se stal jedním z nejvýznamnějších dnů brněnské historie. Právě v tento den skončilo obléhání města švédskou armádou; v tento den odtáhl generál Torstenson s nepořízenou od našich hradeb. Můžete považovat za shodu okolností, že dnešek je zároveň svátkem Nanebevzetí Panny Marie, tehdejší obránci však věřili, že nad nimi tato světice drží ochrannou ruku.

Na vítězství měšťanů by si totiž vsadil jen málokdo. Na jedné straně potomek výbojných vikingů a dobyvatelů, veterán mnoha bitev a smělý hrdina s pověstí neporazitelného válečníka Torstenson, na druhé straně Louis Raduit de Souches, protestantský přeběhlík, kterému údajně nedůvěřovali ani jeho podřízení. Na jedné straně 28 000 válkou ostřílených, po zuby ozbrojených mužů s podporou jezdectva, na druhé straně 1500 obránců, z nichž znala vůni střelného prachu sotva třetina, ostatní byli obyčejní, bojem nepolíbení Brňané. Někteří z nich dokonce nesehnali lepší zbraně než obyčejné sudlice! Toho dne se však ukázalo, jakou moc má víra a naděje. Stejně jako David proti Goliáši, i naši předkové stáli proti mnohem silnějšímu nepříteli, ale z boje vyšli vítězně, ani po několika měsících obléhání nepokořeni a nezlomeni.

Tento příběh nás inspiruje dodnes. Nalézáme v něm řadu opravdových hrdinů. Ať již Raduita de Souches, cizince, jenž svou vynalézavostí pomohl zachránit toto město, čímž získal důvěru samotného císaře, nebo třeba další osobnost mezi obránci, rektora jezuitské koleje pátera Martina Středu, jenž byl v těchto těžkých chvílích duchovní podporou všem obléhaným. Pro mě osobně je ale nejdůležitějším poselstvím tohoto velkého momentu právě apel na soudržnost. Kdykoliv, když je zapotřebí bránit naše hodnoty, se vždy dokážeme semknout a stát za svými tradicemi. Věřím, že tuto vlastnost mají všichni dobří lidé v krvi a v těžkých chvílích se vyplaví jako adrenalin, aby nám pomohla je zvládnout.

Na závěr bych rád věnoval tichou modlitbu také všem bezejmenným padlým, kteří položili své životy za budoucí generaci a jejichž jména zůstala na rozdíl od jejich činů bohužel zapomenuta. Dokud ale stojí chrám naší civilizace, budeme na ně s úctou vzpomínat.

15. srpna v 11:00 u Glorietu hradu Špilberk