Město Brno potřebuje ochranu památek a kulturního dědictví

Město Brno potřebuje ochranu památek a kulturního dědictví

Závěrem loňského roku zveřejnilo Ministerstvo kultury návrh na prohlášení dvou zdejších památkových zón. Nyní přichází na řadu vyjádření města Brna, všech dotčených vlastníků nemovitostí a mnohých dalších, kteří mohou k návrhu podávat připomínky. Brněnští lidovci návrh Ministerstva kultury podporují.

Po vleklých diskusích se podařilo dosáhnout prvního úspěchu a to, že Ministerstvo kultury zveřejnilo návrh na prohlášení dvou brněnských zón. Památková ochrana se zaměří především na ochranu exteriéru objektů, v některých zónách dokonce jen obecně urbanistických hodnot. Naše práce, kdy jsme se společně s Kanceláří architekta města Brna snažili najít takový rozsah, který by umožnil vyhlášení Městské památkové zóny se nyní dostává do další fáze. Doufejme, že se podaří v Brně ochránit cenné objekty, které jsou nyní ve většině fakticky bez ochrany,“ uvádí radní pro oblast územního plánování a rozvoje města Filip Chvátal (KDU-ČSL).

Památkové zóny představují jeden z typů památkové ochrany vymezeného území. Ministerstvo kultury vyhlašuje také památkové rezervace, které disponují na rozdíl od nich vyšším stupněm ochrany.

Bezmála 20 let se v Brně diskutovala potřeba památkové zóny pro oblast širšího centra mimo památkovou rezervaci, kde se nachází jedinečná a cenná architektura z poloviny 19. až poloviny 20. století. Hlavním impulsem pro zintenzivnění prací byla ale iniciativa města Brna s vlastním přístupem k řešení problematiky, ustavení pracovní skupiny a reálné zrušení památkové ochrany stovek památek po celém městě.

Národní památkový ústav po všech proběhlých diskusích proto vymezil hranice navržených památkových zón širšího centra města a Králova Pole. Rozděleny jsou do čtyř stupňů regulace a zaměřují se především na ochranu exteriéru. Jejich cílem je ochrana cenných objektů před demolicí a necitlivou rekonstrukcí, kvality urbanismu a veřejného prostoru.

„Jako lidovci dlouhodobě podporujeme vyhlášení Městské památkové zóny, i proto jsme iniciovali vznik pracovní skupiny pro vymezení rozsahu městské památkové zóny jako způsob odblokování situace, kdy se vyhlášení dostalo do patového stavu. Návrh Ministerstva kultury proto podporujeme. Pokud totiž chceme jakoukoliv hodnotnou budovu, která není památkově chráněná zachránit před demolicí, jsou možnosti samosprávy vstupovat do stavebního řízení velmi slabé,“ upřesnil Chvátal.

Brněnští lidovci dlouhodobě upozorňují na ohrožení historicky hodnotných budov v Brně.

„Intenzivně jednáme například se zástupci Mosilany a Šmeralu na nové podobě areálu, který je symbolem brněnské textilní historie tak, aby se území proměnilo, ale symbolické budovy zůstaly zachovány. Probíhá i proces zpamátnění Mosilany. Díky odvolání se zatím podařilo zabránit demolici vlastní vily Bohuslava Fuchse pod Kraví horou. Na Špitálce máme už podobu tzv. chytré čtvrti se třemi původními budovami i chladírenskou věží na základě architektonické soutěže. Přesto dlouhodobě naše snahy o zachování hodnotných brněnských budov bez reálné ochrany prostřednictvím městské památkové zóny nemají jistou šanci na úspěch,“ doplnil Chvátal.